CZ
Menu

LOKALITA KOLEM BÝVALÉ KÁZNICE V BRNĚ

Historie čtvrti Cejl

Počátky vsi Cejl sahají až do středověku, kdy představovala vesnici zemědělského charakteru – a právě to bylo důvodem k tomu, aby se Cejl nacházel až za tehdejšími hradbami města Brna. Později, při obléhání města Švédy v roce 1645, byl Cejl vypálen a zdevastován a bylo třeba jej znovu vybudovat. Pojmenování „Cejl“ vystihuje podobu osídlení domů v řadě či řadách podél cesty od Měnínské brány směrem na Zábrdovice, německy se totiž „řada“ řekne „die Zeile“ (lat. Linea). I po svém obnovení však Cejl nadále zůstával místem, kde žili především panští poddaní, po procesu industrializace pak dělníci z místních továren. Právě industrializace znamenala pro Cejl velkou změnu – začaly zde vznikat první manufaktury a nové podniky. Cejl se díky tomu stal důležitou výrobní oblastí města a začal postupně získávat svůj typický dělnický charakter. Dařilo se zde především textilnímu průmyslu, na který se postupem času nabalovala také ostatní průmyslová odvětví, jakými bylo např. plynárenství či teplárenství. Rakouský Manchester, jak se Cejlu přezdívalo, byl na začátku 20. století také místem s mnohonárodnostním charakterem.

Obrázek 1: Ulicový sídelní útvar Cejlu, po přestavbě káznice roku 1843-1844. Zdroj: Brno: vývoj města, předměstí a připojených vesnic, Karel Kuča
Obrázek 2: Brno – Cejl (1890) Zakrývání Ponávky na začátku Cejlu. Zdroj: 
Fotohistorie.cz
Obrázek 3: Brno – Cejl (1901). Pohled ulicí od nároží Körnerovy (vpravo) směrem k centru Brna. Zdroj: 
Fotohistorie.cz

Vedle sebe zde žilo obyvatelstvo, které se hlásilo k německé nebo české národnosti a také početná židovská komunita. Do 70. let 18. století měl Cejl podobu jedné dlouhé ulice, což změnila až výstavba menších rodinných domů na území tzv. Horního Cejlu. Díky tomu se Cejl začal přeměňovat v živou ulici lemovanou obchody a spolu s místními továrnami vytvářel sice nesourodou, ale velmi rušnou část města Brna.

Druhá světová válka tvář Cejlu nevratně změnila. Ze čtvrti zmizelo nejprve židovské a poté i německy mluvící obyvatelstvo a do prázdných domů se nastěhovali noví obyvatelé, mezi nimiž tvořili početnou skupinu Romové. Začaly se objevovat problémy s přeplněností bytů a s tím souvisejících nevyhovujících podmínek pro bydlení. Od 70. let dále dochází k dalšímu příchodu Romů ze Slovenska, a to v souvislosti s nařízením o likvidaci romských osad. Tato situace vyvrcholila v roce 2003, kdy došlo ke změně slovenské sociální politiky a do Brna přišly další romské rodiny ze Slovenska – to je pokládáno za základ současné situace čtvrti.

Současnost lokality

V dnešní době bývá lokalita v oblasti Cejlu označována jako brněnský Bronx – to je výsledkem snahy o vystižení problematické sociální situace čtvrti a zároveň složení obyvatel. Ať už je však okolí Cejlu označováno jakkoliv, fakta hovoří jasně – jedná se o jednu z nejvíce sociálně vyloučených částí Brna, která je obyvateli ostatních částí vnímána silně negativně a je považována za oblast, které je lépe se vyhnout. Přes tato negativa se jedná o lokalitu se silným potenciálem z hlediska městské sídelní struktury s atraktivními bytovými jednotkami a podnikatelskými prostory, výborně umístěnou nedaleko centra města. Administrativně spadá čtvrť do dvou městských částí, a sice Brno-sever a Brno-střed.

Je možné zde sledovat vysokou koncentraci heren, kasin, non-stopů, zastaváren na druhou stranu ale také množství neziskových organizací, které v problematické oblasti působí. Specifikem lokality je také soustředění tzv. brownfields, tedy starých, opuštěných průmyslových budov, které vytváří unikátní genius loci, které je podtrženo starými pavlačovými domy s vnitřními dvory, nejrůznějšími zákoutími, vnitrobloky nebo pohledovou osou na Špilberk.

Neziskové organizace

V souvislosti s problematickým rázem lokality zde v posledních letech vzniklo velké množství nejrůznějších neziskových organizací. Ty zde působí s cílem zlepšit životní situaci obyvatel, podpořit jejich integraci a zároveň odstraňovat nepříznivé vlivy, které daná oblast nabízí. Tyto organizace zajišťují množství aktivit a terénních programů, kterými se snaží podpořit nejen samotné obyvatele, ale i místní prostředí a zapojení obyvatel jiných částí města. Například jsou to romské středisko DROMIQ Roma servisMuzeum romské kultury nebo unikátní festival Ghettofest.

Gentrifikace

Gentrifikace je jev spojený s místním sociálně-kulturním rozvojem a revitalizací degradovaných obytných čtvrtí města, kdy do neudržované oblasti přichází majetnější vrstva obyvatel. Ta se svým příchodem výrazně podílí na kultivaci prostředí, renovaci budov a podpoře podnikatelské činnosti či pracovních příležitostí. Na druhou stranu výrazně ovlivňuje cenovou hladinu obytných prostor. Tímto pak dochází k postupnému vytlačení původní, méně majetné skupiny obyvatel, která si nadále nemůže rostoucí ceny pozemků a nemovitostí dovolit. Právě počátek gentrifikace můžeme sledovat i v Cejlu, kde se za posledních pět let opravil velký počet městských i soukromých bytových budov, nebo zcela nově vystavěný areál eFi Palace se startovacími byty, hotelem, restaurací a klubem, parkem, prádelnou, tiskárnou, fitness clubem. Rozhodně zůstává výzvou, jak si poradit s negativními dopady, které tyto – jinak pozitivní změny – mohou na čtvrť mít.

Integrovaný plán rozvoje města

Integrovaný plán rozvoje města (IPRM) se zabývá územní politikou a slouží jako nástroj pro čerpání finančních prostředků z evropských fondů. V okolí Cejlu díky tomu došlo v letech 2007–2013 k množství oprav obytných prostor a celkové podpoře atraktivity dané lokality v rámci projektu Regenerace bytových domů. Z projektu IPRM bylo zrekonstruováno celkem 21 budov.

Zajímá-li Vás, jak vypadá dnešní čtvrť Cejl nyní a co se v ní nachází, můžete se před vlastním vydáním se na prohlídku podívat do naší interaktivní mapy.