Předcházel výzkum

Kreativní centrum se v prostorách káznice plánuje od roku 2009. Pro to, abychom o jeho zřízení vůbec mohli uvažovat, bylo třeba v minulých letech provést studii proveditelnosti. Na jejím základě prověřujeme možnosti realizace centra ve vybraném areálu.

Studie proveditelnosti se skládá ze tří částí. Při analytické části došlo ke zmapování kreativních odvětví a kreativních center v zahraničí. Výsledky mapování ukázaly, že kreativní odvětví mají v Brně silnou základnu firem, jednotlivců, vzdělávacích i jiných institucí v oboru a nabízí rozsáhlé možnosti pro rozvoj města i celého regionu.

Vliv kreativních odvětví v Brně je srovnatelný s jinými podobně velkými evropskými městy, v nichž mapování rovněž proběhlo.

Autor: Marieta Musálková

Opatření pro rozvoj kreativních odvětví

Závěry první části studie proveditelnosti obsahují i doporučení na opatření pro rozvoj kreativních průmyslů. Opatření se týkají zapojování kreativních odvětví do světových sítí, zlepšování dovedností, posilování spolupráce, zlepšení přístupu k financím, institucionální zabezpečení rozvoje kreativců či spolupráce se vzdělávacími institucemi.

Součástí první části byl také průzkum lokality v blízkosti káznice. Průzkum se tedy zaměřil na prostředí ulice Cejl a širší lokalitu tzv. brněnského Bronxu. Lokalita v sobě ukrývá řadu specifik, která jsou však potírána negativními jevy související se sociální situací ve čtvrti. Implementace projektu Kreativní centrum by nicméně mohla přispět k nápravě současného stavu. Veškeré aktivity však musí respektovat genia loci Cejlu. To se týká zejména gentrifikace neboli přílivu majetných obyvatel, kteří v lokalitě skupují a renovují zanedbávané budovy.

Stavebně technický průzkum

Další krok přestavoval stavebně technický průzkum, při němž se posuzoval stav káznice a byla vypracována předprojektová příprava dokumentu. Stavebně technický průzkum potvrdil, že se objekt káznice nachází v zachovalém stavu a bez vážných statických poruch. Jako vhodný postup se tedy jeví kombinace rekonstrukce podstatné části historických budov, částečné asanace a nových dostaveb. Na základě návrhu prostorové studie byla vybrána maximální varianta využití stávajícího objektu, která počítá s využitím celé plochy komplexu káznice pro potřeby Kreativního centra a části Místa paměti.

Co na to kreativci? 

Poslední návrhová část definuje ekonomické okolnosti a potřeby projektu. Dále se zabývá otázkou organizačních modelů, personálního zajištění, prostorem a jeho možným využitím pro různé typy činností a dalších projektů. Kvantitativní analýza zase prokázala zájem kreativců o využívání nově vybudovaných prostor. Za hlavní přínos přitom uvedli možnost sdílet prostor s ostatními lidmi ze stejného oboru a současně napříč kreativními obory. Lidé působící v kreativním odvětví zároveň nemají problém fungovat v lokalitě brněnského Bronxu, neboť jsou více otevření vůči minoritám a jejich aktivita může hrát důležitou integrační roli v procesu gentrifikace celé čtvrti.

Seznam opatření:

  • Realizace projektů (např. kreativního inkubátoru či kreativních voucherů)
  • Podpora místních zakázek
  • Podpora exportu, tvorbou zahraničních sítí, spoluprací s partnerskými a dalšími městy
  • Prostorové zabezpečení
  • Finanční zabezpečení a přístup k financím
  • Obhajoba kreativních odvětví a iniciování podpory ze strany státních institucí a agentur
  • Spolupráce zřizované a nezřizované scény, iniciováním profesních asociací v každém odvětví

Opatření pro rozvoj kreativních odvětví

Závěry první části studie proveditelnosti obsahují i doporučení na opatření pro rozvoj kreativních průmyslů. Opatření se týkají zapojování kreativních odvětví do světových sítí, zlepšování dovedností, posilování spolupráce, zlepšení přístupu k financím, institucionální zabezpečení rozvoje kreativců či spolupráce se vzdělávacími institucemi.

Součástí první části byl také průzkum lokality v blízkosti káznice. Průzkum se tedy zaměřil na prostředí ulice Cejl a širší lokalitu tzv. brněnského Bronxu. Lokalita v sobě ukrývá řadu specifik, která jsou však potírána negativními jevy související se sociální situací ve čtvrti. Implementace projektu Kreativní centrum by nicméně mohla přispět k nápravě současného stavu. Veškeré aktivity však musí respektovat genia loci Cejlu. To se týká zejména gentrifikace neboli přílivu majetných obyvatel, kteří v lokalitě skupují a renovují zanedbávané budovy.

Seznam opatření:

  • Realizace projektů (např. kreativního inkubátoru či kreativních voucherů)
  • Podpora místních zakázek
  • Podpora exportu, tvorbou zahraničních sítí, spoluprací s partnerskými a dalšími městy
  • Prostorové zabezpečení
  • Finanční zabezpečení a přístup k financím
  • Obhajoba kreativních odvětví a iniciování podpory ze strany státních institucí a agentur
  • Spolupráce zřizované a nezřizované scény, iniciováním profesních asociací v každém odvětví

Stavebně technický průzkum

Další krok přestavoval stavebně technický průzkum, při němž se posuzoval stav káznice a byla vypracována předprojektová příprava dokumentu. Stavebně technický průzkum potvrdil, že se objekt káznice nachází v zachovalém stavu a bez vážných statických poruch. Jako vhodný postup se tedy jeví kombinace rekonstrukce podstatné části historických budov, částečné asanace a nových dostaveb. Na základě návrhu prostorové studie byla vybrána maximální varianta využití stávajícího objektu, která počítá s využitím celé plochy komplexu káznice pro potřeby Kreativního centra a části Místa paměti.

Co na to kreativci? 

Poslední návrhová část definuje ekonomické okolnosti a potřeby projektu. Dále se zabývá otázkou organizačních modelů, personálního zajištění, prostorem a jeho možným využitím pro různé typy činností a dalších projektů. Kvantitativní analýza zase prokázala zájem kreativců o využívání nově vybudovaných prostor. Za hlavní přínos přitom uvedli možnost sdílet prostor s ostatními lidmi ze stejného oboru a současně napříč kreativními obory. Lidé působící v kreativním odvětví zároveň nemají problém fungovat v lokalitě brněnského Bronxu, neboť jsou více otevření vůči minoritám a jejich aktivita může hrát důležitou integrační roli v procesu gentrifikace celé čtvrti.